Skutečný příběh o upírských procesech z opavského Slezska
Rozhovor s Michaelem Weberem nad jeho novým historickým románem o upírských procesech ve Slezsku.
Po předchozí knize věnované prvorepublikovému hochštaplerovi Harrymu Jelínkovi jste se tentokrát vydal do doby vzdálenější a temnější – můžete nám prosím Noční příběh krátce představit?
Jedná se o historický román z doby Marie Terezie o vampýrské hysterii, který v sobě má rovněž detektivní zápletku. Kolem roku 1755 si lidé v opavském Slezsku, konkrétně ve Svobodných Heřmanicích a Velkých Heralticích, začali stěžovat, že se jim zjevují a napadají je podivné zlé entity. Desítky vesničanů tvrdily, že v noci vídají ve svých domech kočky nebo psy, i když taková zvířata nemají a domy byly uzavřené. Nebo že z nich něco stahuje duchnu, táhne je z postele, v místnosti se zjevují hospodářská zvířata, vidí hlavu koně a podobně. Mnozí popisovali, že se probudili ze snu, dusili se a na hrudi cítili obrovský tlak, něco jim usilovalo o život. Byla to nebezpečná mora, snad noční upíři, něco nadpřirozeného, co z nich vysávalo zdraví a život. A mnoho z nich skutečně nečekaně zemřelo nebo vážně onemocnělo. Toto vše se začalo dít poté, co zesnula tajemná místní léčitelka, kterou mnozí již za jejího života označovali za čarodějnici. Podivného případu se ujímají dva odvážní opavští jezuité a jejich úkolem je vyvrátit tyto nesmyslné fámy a přijít věci na kloub. To, co však postupně rozkrývají, je mnohem složitější, tajuplné a děsivé. Ve svém boji s nesmyslnou pověrou se setkávají s podivnými silami i zlými lidmi, kteří i je samotné ohrožují na životě. Nebezpečí je všudypřítomné. Přečtěte si Noční příběh a zvažte, jak jste sami odvážní. Autor varuje před zlými sny!
Předpokládám, že i tentokrát psaní předcházelo pečlivé studium pramenů. Jak velká část příběhu je založena na reálných událostech? A co bylo prvotním impulzem, který Vás dovedl k tomuto tématu?
Ano, prostudoval jsem si archivní prameny a literaturu k této podivné kauze z temné doby a prošel si osobně všechna místa. Většina výslechů svědků je v knize podána téměř doslovně, pouze s drobnými úpravami. Celý případ má pevný historický základ, jsou o něm písemné záznamy, ale je neobvykle zvláštní a z hlediska rozumu složitě vysvětlitelný. Dodnes děsí. Většina hlavních postav skutečně žila, včetně dvou dobrosrdečných jezuitů. Noční příběh je samozřejmě historický román, a tak je do jisté míry autorsky dotvořen a fabulován. Pozoruhodné je, že se tato děsivá kauza nikdy úplně neobjasnila a byl zájem, aby se na ni zapomenulo, ačkoliv ve své době zasáhla celou rakouskou monarchii a psaly o ní mnohé noviny po Evropě. Rozhodl jsem se ji tedy zpracovat, pochopit ji, najít rozumné vysvětlení. Jedním z důvodů, proč mě také zaujala, je, že jsem se narodil v Opavě a pocházím ze Slezska, kde se většina příběhu odehrává.
Narazil jste při studiu pramenů anebo při samotném psaní na něco, co Vás překvapilo?
Samozřejmě. Existují písemné záznamy více než dvaceti svědků, kteří vypovídali pod přísahou a svoji odpověď pak opakovaně stvrdili. Dobrovolně, bez nátlaku. Ani tehdejší církev neměla zájem na zbytečném šíření paniky o vampýrech a děsivých jevech. Ačkoliv dnes můžeme brát tyto lidi jako prosté venkovany, málo vzdělané, podléhající pověrám, nelze je všechny označit za hlupáky, kteří se dají snadno ošálit povídačkami o strašidlech bez toho, aby v tom nebylo zrnko pravdy. Co se tedy stalo? Musím přiznat, že i já jsem měl při studiu těchto starobylých dokumentů husí kůži. V knize vystupuje také učený Gerard van Swieten, osobní lékař Marie Terezie, který tyto procesy sám zkoumal a později o nich napsal učené pojednání. Van Swieten se stal inspirací pro postavu van Helsinga, lovce upírů v knize Drakula Brama Stokera. Tento upírský literární mýtus má prvopočátek také ve Slezsku, tedy i ve Svobodných Heřmanicích, a irský spisovatel Bram Stoker nakonec celý příběh umístil do daleké rumunské Transylvánie, kde nalezl vhodného valašského krutovládce Vlada Tepeše, člena Dračího řádu.
Myslíte, že se v knize dá nalézt i nějaké poselství pro dnešní dobu?
Je správné být v každé době na straně rozumu a spravedlnosti a nepodléhat fámám, které dokáží rozdmýchat mnohem horší věci, které pak již nejdou zastavit. Soukolí zla začíná z malé jiskry, a pokud oheň není uhašen, vzplane velký požár. Na straně dobra stojí oba vzdělaní jezuité, ale proti davové hysterii jsou i oni bezmocní. A o tom je tato kniha. Jsou věci, a mnozí z nás se s nimi již jistě během života setkali, které nelze objasnit jen zdravým rozumem a vědeckým zkoumáním. Jsou největší tajemství, která ani po staletích nedokážeme rozkrýt a zůstanou nám navždy zahalena. Přečtěte si knihu a sami si řekněte, zda je Noční příběh odrazem doby, špatným snem, nebo hrůzostrašnou pravdou.
A klasická otázka na závěr – na co se naši čtenáři mohou těšit příště?
Připravuji knihu zasazenou do slezských dějin první poloviny dvacátého století, které tady byly velmi bouřlivé. Jestli se to podaří, to se teprve uvidí, a proto nechci více prozrazovat.
Jedná se o historický román z doby Marie Terezie o vampýrské hysterii, který v sobě má rovněž detektivní zápletku. Kolem roku 1755 si lidé v opavském Slezsku, konkrétně ve Svobodných Heřmanicích a Velkých Heralticích, začali stěžovat, že se jim zjevují a napadají je podivné zlé entity. Desítky vesničanů tvrdily, že v noci vídají ve svých domech kočky nebo psy, i když taková zvířata nemají a domy byly uzavřené. Nebo že z nich něco stahuje duchnu, táhne je z postele, v místnosti se zjevují hospodářská zvířata, vidí hlavu koně a podobně. Mnozí popisovali, že se probudili ze snu, dusili se a na hrudi cítili obrovský tlak, něco jim usilovalo o život. Byla to nebezpečná mora, snad noční upíři, něco nadpřirozeného, co z nich vysávalo zdraví a život. A mnoho z nich skutečně nečekaně zemřelo nebo vážně onemocnělo. Toto vše se začalo dít poté, co zesnula tajemná místní léčitelka, kterou mnozí již za jejího života označovali za čarodějnici. Podivného případu se ujímají dva odvážní opavští jezuité a jejich úkolem je vyvrátit tyto nesmyslné fámy a přijít věci na kloub. To, co však postupně rozkrývají, je mnohem složitější, tajuplné a děsivé. Ve svém boji s nesmyslnou pověrou se setkávají s podivnými silami i zlými lidmi, kteří i je samotné ohrožují na životě. Nebezpečí je všudypřítomné. Přečtěte si Noční příběh a zvažte, jak jste sami odvážní. Autor varuje před zlými sny!
Předpokládám, že i tentokrát psaní předcházelo pečlivé studium pramenů. Jak velká část příběhu je založena na reálných událostech? A co bylo prvotním impulzem, který Vás dovedl k tomuto tématu?
Ano, prostudoval jsem si archivní prameny a literaturu k této podivné kauze z temné doby a prošel si osobně všechna místa. Většina výslechů svědků je v knize podána téměř doslovně, pouze s drobnými úpravami. Celý případ má pevný historický základ, jsou o něm písemné záznamy, ale je neobvykle zvláštní a z hlediska rozumu složitě vysvětlitelný. Dodnes děsí. Většina hlavních postav skutečně žila, včetně dvou dobrosrdečných jezuitů. Noční příběh je samozřejmě historický román, a tak je do jisté míry autorsky dotvořen a fabulován. Pozoruhodné je, že se tato děsivá kauza nikdy úplně neobjasnila a byl zájem, aby se na ni zapomenulo, ačkoliv ve své době zasáhla celou rakouskou monarchii a psaly o ní mnohé noviny po Evropě. Rozhodl jsem se ji tedy zpracovat, pochopit ji, najít rozumné vysvětlení. Jedním z důvodů, proč mě také zaujala, je, že jsem se narodil v Opavě a pocházím ze Slezska, kde se většina příběhu odehrává.
Narazil jste při studiu pramenů anebo při samotném psaní na něco, co Vás překvapilo?
Samozřejmě. Existují písemné záznamy více než dvaceti svědků, kteří vypovídali pod přísahou a svoji odpověď pak opakovaně stvrdili. Dobrovolně, bez nátlaku. Ani tehdejší církev neměla zájem na zbytečném šíření paniky o vampýrech a děsivých jevech. Ačkoliv dnes můžeme brát tyto lidi jako prosté venkovany, málo vzdělané, podléhající pověrám, nelze je všechny označit za hlupáky, kteří se dají snadno ošálit povídačkami o strašidlech bez toho, aby v tom nebylo zrnko pravdy. Co se tedy stalo? Musím přiznat, že i já jsem měl při studiu těchto starobylých dokumentů husí kůži. V knize vystupuje také učený Gerard van Swieten, osobní lékař Marie Terezie, který tyto procesy sám zkoumal a později o nich napsal učené pojednání. Van Swieten se stal inspirací pro postavu van Helsinga, lovce upírů v knize Drakula Brama Stokera. Tento upírský literární mýtus má prvopočátek také ve Slezsku, tedy i ve Svobodných Heřmanicích, a irský spisovatel Bram Stoker nakonec celý příběh umístil do daleké rumunské Transylvánie, kde nalezl vhodného valašského krutovládce Vlada Tepeše, člena Dračího řádu.
Myslíte, že se v knize dá nalézt i nějaké poselství pro dnešní dobu?
Je správné být v každé době na straně rozumu a spravedlnosti a nepodléhat fámám, které dokáží rozdmýchat mnohem horší věci, které pak již nejdou zastavit. Soukolí zla začíná z malé jiskry, a pokud oheň není uhašen, vzplane velký požár. Na straně dobra stojí oba vzdělaní jezuité, ale proti davové hysterii jsou i oni bezmocní. A o tom je tato kniha. Jsou věci, a mnozí z nás se s nimi již jistě během života setkali, které nelze objasnit jen zdravým rozumem a vědeckým zkoumáním. Jsou největší tajemství, která ani po staletích nedokážeme rozkrýt a zůstanou nám navždy zahalena. Přečtěte si knihu a sami si řekněte, zda je Noční příběh odrazem doby, špatným snem, nebo hrůzostrašnou pravdou.
A klasická otázka na závěr – na co se naši čtenáři mohou těšit příště?
Připravuji knihu zasazenou do slezských dějin první poloviny dvacátého století, které tady byly velmi bouřlivé. Jestli se to podaří, to se teprve uvidí, a proto nechci více prozrazovat.