Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Kočka, která okusovala ušák

Jim Qwilleran napsal poutavou reportáž o luxusní, extravagantně vybavené vile. Pak se však do ..... Celý popis

Bibliografické údaje

Rok vydání:
2003
Počet stran:
224
Formát:
115 x 185
Vazba:
pevná vazba
ISBN:
80-243-1074-0
Překladatel:
Helena Smolaková
Přeloženo z jazyka:
Anglického
Edice:
Kočičí krimi

Popis produktu

"Jim Qwilleran napsal poutavou reportáž o luxusní, extravagantně vybavené vile. Pak se však do vily někdo vloupal, zavraždil paní domu a odcizil cennou sbírku jadeitových sošek. Na správnou stopu přivedou vyšetřovatele až podivné chutě siamského kocoura. Druhý případ netradičního a nevyrovnatelného týmu. Ukázka z knihy Jim Qwilleran si se znuděným, téměř znechuceným výrazem, ještě podtrženým hustým knírem pod nosem, připravoval staromládeneckou snídani. Z horké vody přímo z vodovodu si udělal instantní kávu, na jejíž hladině plavaly kousky nerozpuštěné hnědé směsi. Z dózy, jejíž dno bylo plné drobků a která už začínala nelibě páchnout zatuchlinou, vylovil sušenku. Pak položil na stůl u bočního okna papírový ubrousek. Městské slunce, které se prodíralo smogem, odhalovalo neútulnost zařízeného bytu. Qwilleran snídal, aniž vnímal jakoukoliv chuť, a přemýšlel o svých čtyřech problémech. Momentálně byl bez ženy. Dostal výpověď z bytu a za tři týdny bude bez střechy nad hlavou. Při rychlosti, s jakou mu moli likvidovali kravaty, bude brzy i bez kravat. A jestli se mu navíc ještě podaří říct dnes šéfredaktorovi něco nevhodného, bude i bez práce. Je mu přes pětačtyřicet a bude bez práce. Opravdu radostné vyhlídky. Naštěstí měl ještě přátele. Na stole se kromě snídaně nacházel ještě tlustý slovník, hromádka kapesních knížek, stojánek na dýmky, do něhož Qwilleran ukládal svou jedinou dýmku, a dóza s tabákem - a siamský kocour. Qwilleran podrbal svého kamaráda za ušima a řekl: \Vsadím se, že když jsi ještě bydlel v prvním patře, tak jsi neměl dovoleno sedět na jídelním stole.\ Kocour jménem Koko se spokojeně protáhl, nasměroval vousy dopředu a pronesl :\MŇAU.\ Po neblahém konci svého majitele z prvního poschodí bydlel už šest měsíců u novináře. Qwilleran ho dobře živil, rozumně s ním rozmlouval a vymýšlel pro něho hry - speciální hry, jež dokonale vyhovovaly vkusu výjimečně inteligentního kocoura. Každé ráno se Koko vyhoupl na roh stolu se snídaní a posadil se tak, že jeho hnědé tlapky a stejně hnědý ocas úhledně složené pod pískově zbarveným tělem s bílou náprsenkou tvořily kompaktní celek. Ve světle ranního slunce byly Kokovy šikmé oči zářivě modré a jeho hedvábný kožich se leskl jako pavučina na okně a svítil všemi barvami duhy.\ V porovnání s tebou vypadá tehle byt jako ubohá díra,\ sdělil mu důvěrně Qwilleran. Koko přivřel oči a zrychlil dech. Při každém nadechnutí se mu čumáček měnil ze sametově černého na saténově černý a pak opět na sametově černý. Qwilleran se znovu ponořil do úvah a duchem nepřítomně si přejížděl lžicí přes knír. Dnes je den, kdy - jak si předsevzal - zajde za šéfredaktorem a požádá ho o přeložení do jiného oddělení. Bude to riskantní krok. Daily Fluxion byly noviny známé přísným vedením. Percy si zakládal na týmové práci, týmovém duchu a týmové disciplíně.\Bok po boku, všichni na jedné lodi, jeden za všechny a všichni za jednoho. Nám nepřísluší klást otázky. Táhneme za jeden provaz, každý ze sebe vydává to nejlepší. A můžeme se považovat za šťastné!\ \Víš, ono je to tak,\ vysvětloval Qwilleran kocourovi. \Když půjdu do Percyho kanceláře a přímo ho požádám o přeložení do jiné rubriky, může se stát, že se ocitnu na dlažbě. Tak je to. A já si v téhle chvíli nemůžu dovolit zůstat bez práce, dokud nenašetřím alespoň menší finanční částku, víš, takový polštářek, který mi pomůže přežít.\ Koko ho pozorně poslouchal. \Kdyby došlo k nejhoršímu, mohl bych pravděpodobně získat místo u Morning Rampage, ale pro takový maloměšťácký plátek bych nechtěl pracovat. Koko měl velké a chápavé oči. \Jo,\ mňoukl tiše. \Chtěl bych si Percym promluvit upřímně a otevřeně, ale je absolutně nemožné k němu proniknout. Je naprogramovaný jako počítač. Jeho úsměv - dokonale upřímný. Stisk ruky - velmi silný. Jeho komplimenty - velmi lichotivé. A když se s ním příště potkáš ve výtahu, tak tě nezná. Prostě tě na ten den nemá v diáři.\ Koko se nespokojeně zavrtěl. \A ani nevypadá jako šéfredaktor. Obléká se jako reklamní manažer. Připadám si vedle něj jako otrhanec.\ Qwilleran zvedl ruku a sáhl si na zátylek. \Myslím, že bych se měl nechat ostříhat.\ Koko vydal kloktavý zvuk a Qwilleran už věděl, že ho vyzývá ke hře. \Dobrá, zahrajeme si. Ale dnes ráno jen pár kol. Musím do práce.\ Otevřel velký slovník, který byl pozoruhodně rozdrápaný, a pak s Kokem hráli oblíbenou slovní hru. Kocour zaryl drápy do některé stránky a Qwilleran knihu otevřel na místě, které mu tak Koko označil. Pak hlasitě předčítal hesla, která byla tučně vytištěna ve sloupcích. Když Koko zvedl pravou packu, četl hesla na pravé straně, ale obyčejně zvedl levou. Koko byl spíš levák. \Dernier cri a design\ četl Qwilleran. \Ta jsou ještě jednoduchá. Dva body pro mě... Dál, zkus to znovu.\ Koko nasměroval uši kupředu a znovu zaťal drápy do slovníku.\Diatonika a dichroitický. Ty záludný darebo! Teď jsi mě dostal!\ Qwilleran musel přečíst obě definice, a to znamenalo dva body pro kocoura.\"

Recenze

Celkové hodnocení
0 %
Nikdo zatím produkt nehodnotil
  • 0 ×
  • 0 ×
  • 0 ×
  • 0 ×
  • 0 ×

Další knihy autora