Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Slavnosti krokodýlů - Ekniha

Vyprodáno
 Doručení: ve čtvrtek 15.11. u vás doma (způsoby doručení)
183 Kčvč. DPH
Ušetříte 46 Kč
Běžně 229 Kč
Sophiino dětství je poznamenáno despektem a pohrdáním, Krokodýlovo, jak Sophie svého manžela nazývá, naopak opičí mateřskou láskou, štědře dotující jeho ničím neopodstatněné sebevědomí. Celý popis
Slavnosti krokodýlů - Ekniha e-kniha

Bibliografické údaje

Rok vydání:
2008
Počet stran:
224
Další formáty:

Popis produktu

Sophiino dětství je poznamenáno despektem a pohrdáním, Krokodýlovo, jak Sophie svého manžela nazývá, naopak opičí mateřskou láskou, štědře dotující jeho ničím neopodstatněné sebevědomí. Krokodýl považuje oddací list za doživotní permanentku na teplé večeře a vyžehlené košile, Sophie za vstupenku do ráje. Jejich posvátný svazek navíc koření Krokodýlova žlučovitá matinka... Malé domácí peklíčko, ale spousta humoru a legrace! Ukázka z knihy Svatba bude už za týden a já nemám co na sebe. Panebože, to bude strašný trapas. Nestojím o velkou svatbu, ale Krokodýl na ní trvá. Respektive, trvá na ní jeho matinka, stejně jako na dodržení zavedených tradic (hostinu platí rodiče nevěsty). To bude ostuda, kristepane! Nejsem si ani jistá, že moji rodiče na tu svatbu přijdou, a teď si začínám přát, aby nepřišli. Protože čím si naopak jistá jsem, je, že žádnou hostinu platit nebudou (proto chci jen obřad a oběd pro nás, Liliane a svědky). Opatrně jsem na to upozornila Krokodýla, aby si nedělal falešné naděje. Okamžitě mi vyložil, že moje rodina je hrozná (jako bych to sama nevěděla) a že svatební oběd zaplatit prostě musí. Co by na to řekla jeho matinka, že. Vysvětlila jsem mu, že s rodiči už několik let nežiji, a že oni to prostě vidí jinak (že je mým rodičům matinčino mínění ukradené, jsem si diplomaticky nechala pro sebe). A že bych tu hostinu zaplatila já nepřichází v úvahu, neboť prostě a jednoduše nemám peníze. Howgh.Krokodýl odkvačil na poradu s matinkou, po níž se ukázalo, že matinka je připravena nést ten kříž a zaplatit za svatební hostinu svého více než třicetiletého syna, neboť co by lidé (jací???) řekli na to, kdyby se k nim doneslo, že žádná hostina nebyla. Mně vzkázala, že bych se měla stydět. Styděla jsem se, i když to asi nebylo přesně z toho důvodu, jaký měla matinka na mysli. Moje přítelkyně svorně tvrdily, že jsem blázen a měli by mne zavřít do ústavu. Na rozdíl ode mne Krokodýla prohlédly. Okamžitě jim bylo jasné, že ani mne, natožpak Liliane nemiluje, jen se prostě potřebuje oženit. A ve své věkové kategorii nevěstu najít nemohl, neboť model „Naivka Sophie” se mezi třicítkami už nevyskytoval. Mně, královně mezi naivkami, to došlo až poté, co jsem rozšifrovala (po několika letech) Krokodýlovo lkaní na mém rameni, že jsou všechny ženy (v té době ještě kromě mě) hrozné krávy.Své přítelkyně jsem na svatbu pozvat nemohla, neboť matinka provedla nad seznamem hostů nekompromisní cenzuru. Prošli pouze příbuzní z Krokodýlovy strany. Rovněž svědek mi byl vybrán. Manželka jednoho Krokodýlova kolegy, kterou matinka do té doby neznala, a tedy ji ještě nemohla nesnášet tak, jako nesnášela každého (kromě Krokodýla), koho znala déle než půl hodiny. To, že mi šla za svědka Marion, to byla nejlepší volba matinčina života. Jsem si jistá, že Marion přispěla k úspěchu nejen svatebního obřadu, ale i celého dne a potažmo k ukrácení matinčina života. Začalo to tím, že mi jako svatební dar nepřinesla žádné utěrky, (stejně jsem je nepotřebovala) ale nádherný bílý tylový klobouk s širokou krempou. Ze zoufalství jsem se rozhodla, že se vdám ve svých bílých žoržetových plesových šatech lehounkých jako mořský vánek. Mají sice hluboký výstřih vpředu a ještě hlubší vzadu a špagetová ramínka je tak-tak drží na mých křehkých ramenou, ale když si přes ně naaranžuji hedvábnou šálu protkanou stříbrnými nitkami, kterou jsem zdědila po babičce, tak to půjde. A ty staré sandály, co už jsem málem vyhodila, si přelakuji stříbřenkou na kamna. Matinka by mohla ocenit, jak ušetřím. Když mne matinka viděla, málem upadla do kómatu. Její syn upadl do kómatu, když vyzvedával v květinářství kytici. Požádal totiž moji svědkyni, aby ji objednala místo něj, neboť on na takové blbosti nemá čas. Vědět, že Marion objedná fialové a bílé orchideje, pár minut by si určitě našel. Když si mne vyzvedával (už s pugétem) v mé garsonce, v očích mu blýskaly kudly. Ty se proměnily v kulomety, když tu našel i Marion, nasazující mi nápadný klobouk co nejpůsobivěji na mé předlouhé, pečlivě naondulované kadeře.„Co je zas tohle...?” tázal se hrozivě s pohledem upřeným na mou hlavu. „Je krásný, viď?” švitořila nevinně Marion.„Kolik stál...?” udeřil Krokodýl na mě.„Nevím,” špitla jsem ustrašeně.Marion, která si myslela, že se jí na cenu ptá s takovým tím podtextem „to jste si ale nemusela dělat škodu”, odpověděla: „Na to se neptej, to je dárek... Ale sluší jí, co...?”Krokodýl si oddechl, že jsem nevrazila hříšný peníz na takovou zbytečnost, takže svoji zlobu obrátil na Marion. „Víš, kolik stála ta kytka?” zahřměl vztekle. Zůstala jsem stát jako opařená, protože teprve teď jsem si jí všimla. Byla skutečně nádherná, výjimečně krásná...„Bože,” zašeptala jsem dojatě. „Ta je tak úžasná...”    

Recenze

Celkové hodnocení
0 %
Nikdo zatím produkt nehodnotil
  • 0 ×
  • 0 ×
  • 0 ×
  • 0 ×
  • 0 ×

Prodejci

Knižní tituly v elektronické verzi si můžete objednat pouze u našich partnerů. K nákupu vám doporučuje tyto prodejce:

Naše knihy prodávají také: