Stopa rysa

Krimithrillery se v naší v knihovně příliš neohřejí, jdou z ruky do ruky. Abych nezůstala pozadu, ba přímo mimo, vyžádala jsem si u MOBA nakladatelství recenzní výtisk \"Rysa\". Až poté, když jsem hledala informace o spisovatelích, jsem zjitila, že se jedná o jednu z nejlepších autorských dvojic, navíc manželskou, severských krimi dneška. A že se mi dostává do rukou již desátý díl jejich série.Nevím, o co šlo v příbězích před \"Rysem\", ale do aktuálního dění jsem vplula celkem lehce. Tu a tam autoři naznačili předchozí kauzy a jejich dozvuky či následky, ale neměla jsem pocit zmatků či nedostatku informací.Líbilo se mi, že děj přibližují dva vypravěči. Linka \"zrůdy\" psaná kurzívou byla skvělá a pro mě měla překvapivé rozuzlení. (To téma se nějak vkrádá do stále více a více knih...)Část věnovaná především oběma vyšetřovatelkám mne zaujala zejména narážkami na současnou politickou a společenskou situaci ve Švédsku. I když to nepatřilo k hlavní lince tohoto dílu (pravděpodobně k některému z předchozích), opět jsem se přesvědčila, že Švédové se stále nemohou vyrovnat s atentátem na svého premiéra Olofa Palmeho před bezmála 40 lety. Přesněji řečeno s jeho nevyřešením.A co říci k samotné \"kauze\"? Kriminální linka je velmi zapeklitá, temná, mnohdy až mrazivá a pochybuji, že je/bude mnoho čtenářů, kteří si dopředu troufnou jen tipnout pointu, o vrahovi nemluvě. Netuším, jak dalece popisované pracovní prostředí a nasazení švédských kriminalistů odpovídá realitě, ale koletiv mi byl sympatický. A dovedu si představit všechny administrativní překážky, které byly před ně kladeny nejen ze strany elitní soukromé školy. \"Papaláši a zazobanci\" jsou stejní, bez ohledu na které světové straně žijí.